Koupací jezírko svépomoci

1. Analýza pozemku a návrh jezírka
2. Vytyčení jezírka na pozemku
3. Výkopové práce
4. Příprava podkladu (štěrk, geotextilie)
5. Usazení potrubí a technologie
6. Zhotovení základové betonové desky
7. Zdění stěn a osazení průchodek
8. Vyhlazení povrchů pro izolaci
9. Montáž kotevní lišty a pokládka geotextilie
10. Pokládka a svařování hydroizolační fólie
11. Kontrola těsnosti a napouštění jezírka
12. Montáž technologie (filtry, čerpadla)
13. Zásyp a úprava okolí jezírka
14. Rozdělení a výsadba zón pro rostliny
15. Uvedení technologie do provozu
16. Finální terénní úpravy
17. Dotace na jezírka v roce 2025
Zpracování projektu a návrhu tvaru, velikosti a zónování jezírka
je naprostým základem úspěšné realizace jezírka. V této fázi je třeba začít detailní analýzou pozemku. Zohledňuje se nejen samotná velikost a tvar parcely, ale také orientace vůči světovým stranám, přístup slunce během dne, stínění stromy či stavbami, typ a propustnost půdy, výskyt spodní vody, svažitost terénu, míra zavětrání a riziko splachu povrchové vody. Pečlivě se rozvažuje, zda bude jezírko využíváno čistě k rekreaci, nebo má mít i ekologický a dekorační charakter. V projektu je potřeba přesně určit, jaká bude minimální a maximální hloubka (například pro koupání obvykle minimálně 1,6-2 m, pro regenerační zónu stačí 0,3-0,6 m) a jak budou jednotlivé zóny vzájemně propojené, aby zde byla optimální cirkulace vody a aby biologická část účinně pomáhala čistit jezírko. Rozvrhují se přesně přechodové mělčiny, bezpečné vstupy (schody, pláže), zóny pro lekníny a pobřežní rostliny.
  
Nedílnou součástí projektu je podrobný návrh všech technologických prvků – kde budou skimmery, dnové výpusti, sběrné šachty nebo filtrační šachta, rozvody k čerpadlům, umístění UV lamp, filtračních komor, přepadových žlabů, případně systém automatického dopouštění. Dále se přesně stanovuje konstrukce břehů: šířka a sklon břehových lavic, využití kamene, dřeva nebo štěrku, stabilizace okrajů proti sesuvu a zarůstání plevelem. V neposlední řadě se projekt zaměřuje na hospodaření s dešťovou vodou (záchyt, přepad, vsakování, akumulace) a na napojení na inženýrské sítě (přívod elektřiny, vypouštění, případný přívod vody, odvodnění). Výsledkem je nejen výkresová dokumentace, ale také podrobný výkaz výměr a technologický popis, který usnadní jak samotnou stavbu, tak i budoucí údržbu a případné opravy.
 
Vytyčení jezírka na pozemku
 znamená převod projektu do skutečnosti, a proto je nutná maximální přesnost. Nejdřív se podle projektových výkresů v terénu stanoví tvar budoucího jezírka pomocí dřevěných kolíků, provázků popřípadě značkovacích sprejů. V praxi to znamená vytyčení všech rohů, linek oblouků, hran, budoucích břehových lavic i hloubkových zlomů. Značí se také úroveň hladiny a vytyčují se umístění všech prostupů a technologií (například šachet pro čerpadla, filtračních komor, přívodních a odvodních potrubí). Důležité je označit si i ochranné pásy pro bezpečný pohyb strojů a skladování ornice. Pomocí nivelačního přístroje se vyznačují jednotlivé výškové úrovně – pro dno koupací i regenerační zóny, mělčiny a lavice. Pokud je jezírko členitější, je vhodné si vyznačit i jednotlivé stupně a kapsy pro rostliny. Konečné vytyčení je třeba několikrát zkontrolovat s projektovou dokumentací, aby se předešlo pozdějším opravám, které by mohly narušit konstrukci a vodotěsnost.
Výkopové práce podle projektu
rozdělení na koupací a regenerační část představují fyzicky i technicky náročnou fázi. První krok je sejmutí ornice do hloubky 20–30 cm, která se skladuje zvlášť pro pozdější použití. Samotný výkop probíhá po vrstvách, zpravidla pomocí bagru, ale finální tvary a detaily je nejlepší upravit ručně. Začíná se od okrajů a mělčin směrem do středu a do hloubky. V každém kroku je nutné kontrolovat, aby svahy měly správný sklon (většinou 3:1 až 2:1 kvůli bezpečnosti), dno bylo v požadované výšce a všechny přechody mezi zónami byly plynulé a bez lavic, na kterých by mohla stát voda. Důležité je také vytvořit kapsy pro výsadbu rostlin, přechodové zóny a místa pro technologii. Pokud je podloží jílovité nebo kamenité, je nutné odstranit všechny ostré předměty, které by mohly poškodit hydroizolaci. Výkop v hlubších částech je třeba zajistit proti sesuvu svahů, případně dočasně podepřít. Půda se třídí na ornici, podorniční vrstvu (ta může být použita na zásypy) a nevyužitelný materiál, který se odváží na skládku. Po dokončení výkopu následuje detailní zaměření a srovnání s projektem.
        
Příprava podkladu
štěrkové lože, hutnění je zásadní pro budoucí stabilitu jezírka a ochranu izolace. Na dno i svahy výkopu se rozprostírá praný štěrk frakce 8/16 mm, jehož tloušťka (obvykle 10–15 cm, v hlubších částech i více) musí být všude stejná dle projektu. První vrstvu štěrku rozprostřete hrubě, poté ji hutněte vibrační deskou nebo pěchem. Následuje další vrstva, opět hutnit a kontrolovat rovinu a spád – ten je důležitý hlavně u dna směrem ke spodní výpusti, případně k odtokovému potrubí. V místech většího zatížení nebo ve skalnatém podloží může být potřeba použít i geotextilii pod štěrk. Štěrkové lože navíc působí jako drenážní vrstva, která zabraňuje hromadění vody pod fólií, tlumí tlak hladiny a chrání izolaci před ostrými kameny nebo pohybem půdy. Po důkladném hutnění je třeba povrch srovnat do roviny, pečlivě zamést a znovu zkontrolovat výšky podle projektu. Zvláštní pozornost věnujte okrajům a přechodovým zónám, kde bývají štěrkové lavice a kapsy pro rostliny.
Usazení potrubí pro filtraci, skimmery, spodní výpusť a další technologie je krok, kde přesnost rozhoduje o budoucí spolehlivosti celého systému. V této fázi se do připraveného a zhutněného štěrkového lože ukládají všechny trubky a prostupy podle projektového schématu. Spád potrubí musí odpovídat požadavkům na samočištění (většinou 1–2 %). Všechny hlavní větve – přívod ke skimmerům, odvod ke spodním výpustem, cirkulační rozvody do filtrace i technologické šachty – musí být v přesných pozicích, protože jejich pozdější úprava je velmi obtížná. Potrubí je nutné fixovat (například štěrkem, pískem, případně prkny), aby se při betonáži či hutnění nepohnulo. Všechny prostupy je nutné utěsnit, zejména v místech, kde budou procházet hydroizolací. Každé místo, kde potrubí vystupuje na povrch nebo prochází stěnou, je třeba označit a chránit před znečištěním.
  
Zhotovení základové betonové desky
s vyztužením je další klíčový krok. Na připravené a očištěné štěrkové lože se ručně nebo strojně rozkládá železná výztuž – armovací sítě, pruty, případně kari sítě podle statického výpočtu projektu. Výztuž je nutné nadzvednout na distanční podložky (tzv. “žabky”), aby byla zapuštěná v betonu. V místech s vyšším zatížením (například pod filtrační šachtou nebo schodištěm) je potřeba výztuž zdvojit. Následně se provádí betonáž – beton se lije souvisle, hutní vibrátorem a povrch se ihned stáhne do roviny a uhladí. Všechny prostupy a kotevní prvky pro stěny, šachty a technologii musí být zabudovány už při betonáži. Po dokončení je beton nutné chránit před vysycháním (zakrýt fólií nebo pravidelně kropit), aby nedošlo ke vzniku trhlin. V chladnějším počasí je třeba zajistit ochranu před promrznutím. Vytvrzení trvá minimálně týden, ideálně déle, podle počasí a specifikace betonu.
    
Zdění stěn z betonových tvárnic
nebo ztraceného bednění, osazení průchodek představuje náročnou a precizní fázi, která zásadně ovlivní nejen stabilitu, ale i vodotěsnost a životnost celé stavby. Po řádném vyzrání základové betonové desky se nejprve přeměří veškeré rozměry a výšky, aby bylo jasné, že deska odpovídá projektovým požadavkům a nejsou zde nerovnosti či nedostatky, které by bylo třeba opravit před zděním. Následně se na základovou desku klade první vrstva betonových tvárnic či ztraceného bednění. Je důležité začít v rozích a důkladně hlídat pravé úhly, protože i malá nepřesnost v této fázi se projeví v celé stavbě. Každá řada tvárnic se precizně ukládá na cementovou maltu a průběžně se kontroluje vodováhou a výškově laserem nebo nivelačním přístrojem.
Každý druhý nebo třetí řádek je vhodné vyztužit vodorovnou armaturou – výztužné pruty se ukládají do dutin tvárnic a tyto dutiny se poté zalévají betonem. Vertikální výztuž (pruty, které vycházejí ze základové desky) se napojuje na vodorovné vyztužení, čímž vzniká tuhý, monolitický celek, který odolá tlakům vody i zeminy. Klíčovým úkolem v této fázi je osazení všech prostupů – potrubí pro skimmery, filtrační okruhy, dnové výpusti, kabelové chráničky pro elektroinstalace a další technologie. Každý prostup je nutné pevně ukotvit a důkladně utěsnit vhodnou maltou nebo speciálními manžetami, aby zde nehrozilo budoucí prosakování vody nebo narušení izolace.
Po vystavění do požadované výšky se dokončuje horní hrana stěn tak, aby byla naprosto rovná a v jedné úrovni po celém obvodu. Tato hrana je důležitá pro pozdější uchycení viplanyl lišty a ukončení hydroizolační fólie. Po celkovém zatvrdnutí a vyzrání zdiva se provádí kontrolní zaměření, zkouší se těsnost a pevnost všech prostupů a připravuje se povrch na další stavební fáze.
 
Vyhlazení a vyrovnání povrchů stěn a dna, odstranění nerovností je detailní a zásadní přípravou před pokládkou hydroizolace. Každý povrch je nutné zbavit zbytků betonu, ostrých hran, vystouplých kamenů nebo kapes po maltě. K tomu se používá hrubší i jemnější bruska, sekáče, případně speciální cementová stěrka, která se natahuje do souvislé vrstvy na všechny stěny i dno. Cílem je vytvořit naprosto hladký, jednolitý povrch, ve kterém nebudou žádné póry, výstupky či prohlubně, které by mohly tlačit nebo poškodit následně položenou fólii. Po zatvrdnutí stěrky se povrch zamete, případně vysaje, aby na něm nebyly ani nejmenší nečistoty, prach nebo drobné úlomky. V případě, že se objeví nerovnosti nebo nové výstupky, je nutné je znovu zabrousit nebo opravit další vrstvou stěrky. Tento krok je zcela zásadní pro dlouhou životnost izolace i celého jezírka.
      
 
Osazení viplanyl lišty na horní hranu stěn a lepení geotextílie
je detail, který má zásadní vliv na bezpečné a estetické zakončení fólie. Viplanyl lišta (popř. jiný typ kotevní lišty určené výrobcem fólie) se na horní hranu stěn připevňuje rovnoměrně po celém obvodu, a to pomocí nerezových vrutů nebo hmoždinek podle materiálu stěny. Každý spoj lišty se překrývá a důkladně utěsňuje, aby nevznikla žádná spára, kudy by se mohla dostat voda či nečistota pod fólii. Důležité je také provedení rohů a napojení na případné schody nebo technologické prostupy. Pokud je stěna vyšší nebo zatížená, je vhodné použít i výztužné prvky nebo doplnit lištu těsnící páskou. Správné uchycení lišty je zárukou toho, že fólie bude bezpečně držet i při pohybu hladiny, vlnění vody nebo zatížení při údržbě.
   
 
Pokládka geotextilie na dno a stěny jezírka je ochranným opatřením, které významně prodlužuje životnost hydroizolace. Geotextilie se rozbalí na dno a stěny jezírka tak, aby na sebe jednotlivé pruhy navazovaly s minimálním překryvem 10 cm. V místech rohů, hran nebo prostupů se geotextilie tvaruje a případně řeže tak, aby nikde nevznikly záhyby nebo volné kapsy. Na svislých stěnách je vhodné geotextilii fixovat (například montážními sponami, lepidlem nebo přitlačením prkny), aby nesklouzla během pokládky fólie. Po celé ploše musí geotextilie dobře přiléhat a chránit fólii před tlakem štěrku, drobných kamínků a případnými nerovnostmi podkladu. Ve zvlášť problematických místech je vhodné geotextilii dvojit nebo použít speciální ochranné vrstvy.
       
 
Instalace hydroizolační fólie (doporučená Fatra 1,5 mm), 
Rádi bychom Vás informovali o možnostech provedení jednotlivých prací při realizaci jezírka:
Betonování, zdění, úprava terénu a propojení trubek
Tyto práce je ve většině případů možné zvládnout svépomocí. Jedná se o činnosti, které při dodržení správných postupů a s dostatkem pečlivosti zvládne i zkušený kutil.
      
Svařování jezírkové fólie

V případě této specializované činnosti však doporučujeme zvážit spolupráci s odborníkem. Svařování fólie vyžaduje dlouholetou praxi a perfektní znalost chování materiálu v různých teplotách, záhybech a dalších podmínkách. I po několika letech zkušeností se může stát, že sváry nejsou zcela těsné a dochází k úniku vody.
Profesionální svářeč s praxi okolo 10 let již dokáže předvídat chování fólie a garantovat dlouhodobou těsnost.
Na tuto práci jsme specializovaní a vlastníme certifikáty
Jsme držiteli certifikátu o kvalitě svárů pro bazény i jezírka a zároveň také certifikátu estetiky prováděných prací. Díky tomu Vám můžeme garantovat nejen maximální funkčnost, ale i estetické provedení výsledku.
Nezávazná kalkulace
Pokud máte zájem o cenovou nabídku, stačí vyplnit následující formulář – po jeho odeslání Vám připravíme konkrétní kalkulaci na požadovanou službu:
svaření spojů je zásadní operací, od které se odvíjí vodotěsnost celého jezírka. Fólie se rozprostírá na geotextilii ve velkých pásech s překryvem minimálně 10 cm. Pásy se pokládají od nejnižšího bodu směrem nahoru, což zajišťuje, že spoje budou vždy překryté a voda po nich bude stékat dolů, nikoliv pod fólii. Každý spoj je nutné svařit horkovzdušnou pistolí nebo speciálním svářecím automatem na doporučenou teplotu i rychlost, která zajišťuje pevný a trvalý spoj. Na členitých místech, kolem prostupů nebo v rozích se fólie pečlivě dotvaruje, vícevrstvově svaří a zajišťuje speciálními manžetami či páskami dle pokynů výrobce fólie. Po dokončení celé pokládky se provádí vizuální kontrola všech spojů, zejména v rozích a kolem prostupů, a případné nedokonalosti se ihned opravují.
    
Kontrola těsnosti izolace a prostupů je nezbytná před pokračováním na další kroky. Po dokončení svařování fólie se jezírko částečně napustí vodou (zhruba 30 až 50 cm nad nejnižší bod) a sleduje se několik dní, zda nedochází k úniku vody. Zvláštní pozornost je nutné věnovat všem spojům, prostupům a rohům, kde je riziko netěsnosti nejvyšší. Pokud se netěsnost objeví, je nutné místo ihned vysušit, očistit a znovu převařit nebo vyměnit příslušný pás fólie. Tato zkouška se doporučuje opakovat a kontrolovat i po několika dnech, protože některé netěsnosti se mohou projevit až po delší době.
      
Osazení technologie – filtry, čerpadla, UV lampy 
rozvody navazuje až po úspěšné tlakové a těsnostní zkoušce. Do připravených prostupů se montují filtrační potrubí, skimmery, dnové výpusti a sací i vratné větve filtračního okruhu. Všechny spoje musí být těsné, bezpečně uchycené a vedené tak, aby umožnily snadný přístup pro servis a údržbu. Elektrické rozvody se instalují do chrániček, které účinně chrání proti vlhkosti a mechanickému poškození. Každá technologie (filtrační jednotka, UV lampa, čerpadlo) se montuje podle schématu projektu, s ohledem na bezpečnost a ergonomii. Po instalaci je třeba provést tlakové zkoušky potrubí a zkontrolovat těsnost všech spojů.
Zásyp a zhutnění okolí jezírka může začít 
až po dokončení všech stavebních a montážních prací. Zemina se vrství po cca 20–30 cm a každá vrstva se důkladně hutní vibrační deskou. Zásyp je nutné provádět velmi opatrně zejména v okolí potrubí, technologie a okraje fólie, aby nedošlo k jejich poškození. V místech, kde je riziko mechanického zatížení (například v blízkosti cesty nebo terasy), je vhodné použít pod zásyp geotextilii nebo ochrannou desku. Povrch zásypu se po zhutnění srovná do požadovaného sklonu a výšky, čímž se vytvoří základ pro následné terénní a krajinářské úpravy.
Rozdělení a příprava zón pro výsadbu vodních rostlin 
je klíčovým krokem pro dosažení biologické rovnováhy, estetického vzhledu i dlouhodobé čistoty vody v jezírku. V této fázi dochází k přesnému vytvarování jednotlivých zón podle podrobného projektu – tedy oddělení regenerační části od koupací, vytvoření mělčin, lavic, kapes a stupňů různé hloubky. Regenerační zóna by měla být navržena tak, aby tvořila minimálně 30–50 % plochy jezírka, což zajistí dostatek prostoru pro osázení vhodnými druhy rostlin pro přirozenou filtraci vody. Je třeba respektovat požadavky jednotlivých rostlin: některé potřebují mělčí vodu (bahenní, pobřežní druhy), jiné vyžadují hlubší umístění (lekníny, stulíky apod.).
Pro výsadbu je vhodné připravit speciální kapsy nebo výsadbové koše naplněné substrátem určeným pro vodní rostliny, případně použít přírodní štěrk různé frakce podle požadavků jednotlivých druhů. Kapsy a koše se umisťují do připravených zón a lavic a je vhodné je pomocí větších kamenů nebo štěrkových valů oddělit od koupací části, aby nedocházelo k rozplavování substrátu a zároveň byla zachována čistota vody. Pokud je jezírko větší, mohou být zóny odděleny také nízkou kamennou zídkou nebo profilovaným plastovým pásem. Každý detail by měl být v souladu s projektovou dokumentací, aby měl ekosystém optimální podmínky pro růst a fungování.
Výsadba vodních a pobřežních rostlin podle určených zón probíhá zpravidla do částečně napuštěného jezírka, aby kořeny rostlin nebyly delší dobu na suchu, ale zároveň bylo možné pohodlně manipulovat s výsadbou. Rostliny se sází v doporučených rozestupech a do vhodných hloubek podle druhu – mělčinové druhy do hloubky 10–30 cm, hlubokovodní až do 100 cm. Kořenový bal je vždy nutné obalit štěrkem nebo pískem, čímž se zabrání rozplavování substrátu a zamezí růstu vláknitých řas. Vysazuje se tak, aby na začátku nebyly zóny přehuštěné, rostlinám je potřeba nechat prostor pro růst a rozrůstání v dalších letech.
Při výsadbě je vhodné kombinovat druhy s různým růstem (vzpřímené, plovoucí listy, lekníny, pobřežní trávy) pro dosažení co nejvyšší účinnosti přirozené filtrace a vytvoření esteticky hodnotného, přirozeně působícího pobřeží. Okrajové části osazujte druhy s nižším vzrůstem pro snadnou údržbu a bezpečný přístup k vodě. Po výsadbě je vhodné rostliny několik dní sledovat a případně upravit jejich polohu podle skutečné hladiny a rozložení v jezírku.
Postupné napuštění vody do jezírka 
je proces, který má zásadní význam pro stabilitu celé konstrukce a správné usazení všech vrstev. Vodu napouštějte pomalu – první den pouze do výšky cca 20–30 cm nad dno, aby se fólie, geotextilie i rostliny mohly přizpůsobit tlaku vody a nevznikaly žádné sklady, posuny nebo poškození fólie. V dalších dnech pokračujte postupným navyšováním hladiny, přičemž v každé fázi kontrolujte těsnost všech spojů, prostupů, detailů kolem technologie a napojení na lištu. Sledujte také chování a stabilitu rostlin – pokud některé koše vyplavou nebo se substrát rozplaví, upravte jejich polohu, případně doplňte štěrk.
Během napouštění je vhodné kontrolovat kvalitu vody, a pokud je voda znečištěná (například při napouštění ze studny), je lepší nechat jezírko několik dní “usadit” před spuštěním technologie. Příliš rychlé napouštění může způsobit deformaci fólie, posun geotextilie nebo narušení nově vysazených rostlin – proto postupujte raději pomaleji a kontrolujte vše v každé fázi.
Uvedení technologie do provozu 
a kontrola funkčnosti se provádí až po dosažení projektované hladiny vody. Nejprve se kontroluje filtrační systém – nasávání přes skimmery, průtok přes čerpadlo, správná funkce filtračních vložek nebo zásypu v regeneračních zónách, funkce UV lampy (pokud je použita). Sledujte, zda je zajištěn správný proud vody mezi koupací a regenerační částí, zda nejsou nikde netěsnosti, úniky nebo zpětný tok vody. Elektrická zařízení je nutné kontrolovat na bezpečnost, jištění a správné zapojení dle elektrorevize.
Po spuštění technologie sledujte několik dní kvalitu vody, průzračnost, případné znečištění nebo usazeniny. Pokud je potřeba, proveďte drobné úpravy v nastavení filtrace, doplňte chybějící písek/štěrk ve filtrech nebo regeneračních koších, případně upravte polohu skimmerů a sání.
Finální úpravy okolí jezírka 
terénní úpravy, dekorace, dlažba, trávník završují celý projekt a dávají jezírku výsledný vzhled i funkčnost. Okolní terén se dorovnává pomocí uložené ornice, v místech přístupových cest se hutní podsypy z kameniva a budují se přírodní cesty, kamenné nebo dřevěné terasy, případně mola. Pobřežní partie jezírka je vhodné doplnit o nepravidelné kameny, solitérní balvany, případně štěrkové záhony, které stabilizují břehy a chrání je před splachem půdy.
Zakládání trávníku nebo květinové louky 
probíhá po finálním srovnání a vyrovnání povrchu. V těsné blízkosti vody je vhodné volit nižší vegetaci či traviny, které umožní volný přístup k vodě a nebudou znečišťovat jezírko opadem listí. Je možné instalovat lavičky, jednoduché opěrné zídky, zahradní osvětlení nebo koše na listí a další praktické prvky. **Každý detail okolí by měl být navržen tak, aby nejen podpořil estetiku, ale i usnadnil údržbu, umožnil bezpečný pohyb kolem vody a zajistil dlouhodobou životnost celé stavby. Vše dokončujte postupně, s důrazem na kontrolu stability břehů, návaznost cest i snadný přístup ke všem technologickým prvkům jezírka.
Tímto je komplexní výstavba koupacího jezírka dovedena k dokonale funkčnímu, estetickému a dlouhodobě udržitelnému výsledku.
 
1. Program Nová zelená úsporám (NZÚ) a DešťovkaPřímé dotace na okrasná nebo koupací jezírka nejsou běžně poskytovány.
Podpora se zaměřuje na zadržování a využívání dešťové vody.
Pokud bude vaše jezírko sloužit jako akumulační nádrž pro zalévání zahrady nebo splachování WC, můžete čerpat dotaci v rámci Dešťovky/NZÚ.
Výše dotace: až 30 000 Kč + 3 500 Kč za každý 1 m³ objemu nádrže (max. polovina uznatelných výdajů).
V programu NZÚ Light lze získat minimálně 27 000 Kč.
Pokud plánujete čistě okrasné nebo koupací jezírko bez užitné funkce zadržení dešťové vody, na dotaci pravděpodobně nedosáhnete.
2. Operační program Životní prostředí (OPŽP)Je určen hlavně pro větší přírodní vodní prvky (mokřady, tůně), většinou pro obce nebo spolky.
Pro běžné soukromé majitele rodinných domů je využití tohoto programu omezené.
3. Speciální programyV minulosti byl avizován program „Modrá úsporám“ zaměřený i na menší retenční jezírka u domů, ale v roce 2025 zatím nejsou dostupné podrobnosti o jeho spuštění a podmínkách.
Shrnutí:Dotaci dostanete, pokud bude jezírko primárně sloužit jako retenční nádrž na dešťovou vodu pro zalévání či splachování (Dešťovka/NZÚ).
Dotace nedostanete, pokud jde pouze o okrasné nebo koupací jezírko bez užitečné funkce zadržování dešťové vody.
Obce a spolky mohou žádat v rámci přírodních vodních prvků přes OPŽP.
Doporučení:Projekt konzultujte předem s poradcem programu NZÚ/Dešťovka.
Sledujte aktuální výzvy na stránkách Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR.
Pokud jezírko navrhnete především jako zásobník dešťové vody, vaše šance na získání dotace se výrazně zvýší.